Zásadní problémy má 500 000 Čechů. Index finanční situace domácností, který STEM ve spolupráci s KPMG sleduje, od května mírně klesl a odpovídá roku 2016.

Největší problémy mají dvě skupiny obyvatel: ti, kteří pracují v epidemií zasažených odvětvích jako je turismus, hotelnictví a gastronomie a/nebo lidé, kteří měli problémy již dříve. Nejčastěji jde o podnikatele a živnostníky, ale také dělnické profese.

„Novinkou covidové krize je, že mírně se zvyšující ekonomické potíže pociťují najednou dvě jinak heterogenní části společnosti. Na jedné straně lidé dlouhodobě ekonomicky slabší, méně aktivní a závislejší, které ohrožuje každý ekonomický propad. Ale i část populace aktivní a nezávislé, tedy drobní podnikatelé, živnostníci a svobodná povolání. Je to nejspíše dáno tím, že jarní vypnutí ekonomiky zasáhlo oproti krizi roku 2008 bezprostředně jak poptávkovou stranu ekonomiky (menší prodeje), tak i stranu nabídkovou (nižší výroba),“ komentuje Mojmír Hampl, ředitel služeb pro finanční sektor KPMG Česká republika.
 

Přestože měli lidé možnost v uplynulých měsících akumulovat úspory a nenastala povinnost splácet odložené závazky, v některých domácnostech dochází nebo již došly úpory. Celková schopnost vyjít s příjmem se tak mírně zhoršuje. Další zhoršení patrně nastane s koncem úvěrového moratoria 31. října. Na růstu nezaměstnanosti (v lednu 3,1 %, v srpnu 3,8 %) se krize zatím výrazně neprojevila. Změny může přinést konec programu Antivirus, nebo ekonomické dopady druhé vlny pandemie.

„Zatím se nenaplňují skeptické scénáře některých analytiků z jara, české domácnosti jsou na tom stále poměrně dobře. Problémy se spíše prohlubují u těch, kteří na tom nebyli finančně dobře ani před epidemií. Samozřejmě uvidíme, jaké dopady budou mít případná podzimní omezení ekonomiky,“ popisuje Martin Buchtík, sociolog a ředitel STEM.
 

Index finanční situace domácností oproti květnu 2020 klesl o další čtyři body. Z pohledu dlouhodobého vývoje je situace nicméně stále poměrně dobrá. Současný vnímaný pokles je v rámci jednoho kalendářního roku největší v novodobých dějinách naší země, na druhé straně značná část domácností dokázala během období růstu nashromáždit finanční prostředky nebo investovat, což jim v případě, že se potýkají s menším poklesem příjmů, umožní krizí projít bez větších problémů.

Kontinuální výzkum Trendy provádí analytická organizace STEM (www.stem.cz) od počátku 90. let metodou osobních rozhovorů (face-to-face) na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let. Respondenti jsou vybíráni kvótním výběrem, vždy je dotázáno alespoň 1 000 respondentů. Poslední výzkum se uskutečnil od 31. srpna do 13. září 2020.

Index finanční situace domácností

• Index reflektuje subjektivní výpovědi o stavu domácností ve třech perspektivách: vývoj finanční situace domácnosti za poslední rok, výhledy do příštího roku a obtíže, s jakými v současné době domácnosti s penězi vychází.
• Proměnné byly zvolené na základě analýzy z více možností tak, aby reflektovaly pokud možno faktickou finanční situaci, nikoliv další dimenze, jako je politická situace, mediální diskurz, vliv emotivních událostí. Zůstáváme tedy v relevantním časovém horizontu.
• Každá proměnná vstupující do indexu je pro každý rok přepočtena tak, aby nabývala teoretického rozsahu -100 až 100. Hypotetická hodnota 100 by byla pro proměnnou v případě, že by se všem velmi zlepšovala finanční situace, respektive by snadno vycházeli s příjmem. Při -100 jde o situaci opačnou. 0 je pak pomyslný rovnovážný bod, kdy v ideálnětypické situaci je poměr domácností rovnoměrně rozložený nebo reportují všechny domácnosti stejný stav nebo je polovina v každém z extrémů.
• V tomto koncepčním přístupu vycházejícím z teoretických předpokladů má každá proměnná v indexu stejnou váhu.
• Index je následně aritmeticky upraven tak, aby 0 byl výchozí stav za celou populaci při vzniku republiky (tj. 1993), ale zůstalo zachováno teoretické maximum na hladině 100. Rovnovážný bod má hodnotu 16, minimum je -68.