• Krize způsobená pandemií povede k významným změnám v poptávce, recese bude hluboká a systematická.
• Podle šéfů světových automobilek v roce 2030 na západní Evropu připadne pouze 5 % světové produkce.
• Čína má několik konkurenčních výhod, mj. má k dispozici a kontroluje suroviny k výrobě bateriových vozů.
   

Elektromobilita, konektivita a digitalizace jsou už od roku 2017 hlavními trendy automobilového průmyslu. Letos ale automobilky zažily šok, spíše než technologický vývoj tak musí řešit operativní agendu a vlastní přežití. Trh čeká konsolidace, budou se tak uzavírat nová partnerství, dojde k fúzím a akvizicím.

„Trh se bude ještě několik měsíců stabilizovat z šoku vyvolaného uzavřením továren i prodejních míst. Do toho se ale začnou projevovat dopady recese,“ hodnotí aktuální situaci Jan Linhart, partner KPMG odpovědný za automobilový sektor. Většina (83 %) šéfů se shoduje, že o technologickém vývoji budou čím dál tím více rozhodovat regulátoři.

Domnívají se tak, že ve světě „po pandemii“ budou klíčovou roli hrát daňové úlevy a dotace. Krize způsobená pandemií povede k významným změnám v poptávce, recese bude hluboká a systematická. „Firmy a následně i domácnosti budou nákupy nových aut odkládat. Důležité proto bude, zda vlády přistoupí ke stimulům na straně poptávky. Během minulé krize řada států zavedla tzv. šrotovné. I o něm se teď mluví, ale zatím nikde nejsou známy konkrétní obrysy,“ dodává Jan Linhart.

Covid-19 zahýbal také prioritami spotřebitelů, kteří více než dříve zvažují celkové náklady údržby vozidel. Udržitelnost a ekologie se tak odsouvají na druhou kolej, minimálně v krátkodobém horizontu.
 

Tři čtvrtiny manažerů (o desetinu vice než vloni) se domnívají, že v roce 2030 na západní Evropu připadne pouze 5 % světové produkce. Číslo může být ještě menší vzhledem k výraznému dopadu pandemie v regionu.

„Evropa se nachází v přechodovém období zavádění zpřísněných emisních limitů, které vedou ke zdražení aut. To je další rána, se kterou se automobilky budou jen těžko vyrovnávat. Řešením by byl odklad platnosti nových emisních limitů o několik let, jednání o této možnosti již probíhají. Propad může být i více než třicetiprocentní, pokud k žádnému opatření v podobě odkladu nových emisních limitů nebo podpory pořízení nových aut nedojde,“ vysvětluje Jan Linhart.

Podíl evropských aut v celosvětové produkci dlouhodobě klesá – mezi roky 2010 a 2019 z 18 % na 15 %. U čínských automobilek je trend opačný, v roce 2019 činil jejich podíl na produkci 27 %.
 

Šéfové automobilek očekávají, že v budoucnu k dojde k dramatickému snížení počtu prodejen – o 20–30 %, aktuální krize tento trend ještě uspíší. Více než 80 % manažerů je navíc přesvědčeno, že role prodejen se musí změnit, čím dál tím více budou automobilky spoléhat na digitální kanály, flexibilní kontrakty a práci s daty.

Jedním z dopadů covid-19 je také důraz na jednotlivé trhy, globální přístup je minulostí. Firmy tak musí pracovat s různými regionálními strategiemi. Pro Spojené státy nebo Čínu je typická kultura „utrácení“, zatímco Němci nebo Japonci spoří o poznání více. V některých oblastech tak může poptávka tažená levnými úvěry i růst, lidé se budou odklánět od veřejné dopravy a kvůli svému bezpečí si raději pořídí vlastní vůz. V Číně už tento trend můžeme pozorovat, vzrostla tam poptávka po levných, ale také luxusních vozidlech.
 

Nejen schopnost zotavit se z post-covidové recese bude rozhodovat o tom, jak se automobilkám v dlouhodobém horizontu povede. Klíčovou roli bude hrát přístup k přírodním zdrojům. Navrch má v tomto směru Čína, která má k dispozici a kontroluje suroviny k výrobě bateriových vozů.

8 z 10 severoamerických a evropských manažerů se domnívá, že ve světě budou díky tomu vznikat monopolistické formace v dodavatelském řetězci. Evropští výrobci už začínají podepisovat smlouvy o dodávkách lithia s čínskými producenty, ti naopak využívají zahraniční rezervy mimo Čínu. Oslabuje se tím pozice dodavatelů, kteří tradičně suroviny pro výrobce zajišťovali a byli tak pro automobilky nepostradatelní.

O tom, který pohon automobilky podpoří, rozhodnou přírodní zdroje a politika. Šéfové evropských automobilek se jednoznačně zaměřují na bateriové elektromobily (83 %) a hybridní vozy (80 %), severoameričtí výrobci chtějí nadále investovat do spalovacích motorů (89 %). To platí i pro diesely, které tak zůstávají alternativou i do budoucna.
 

Jednadvacátého ročníku průzkumu KPMG Global Automotive Executive Survey se zúčastnilo přes 1 100 respondentek a respondentů z řad vrcholných představitelů automobilového průmyslu. Více než čtvrtina respondentů zastupuje evropské společnosti (27 %), stejné procento pak společnosti severoamerické, 23 % pochází z Číny. Bezmála dvě třetiny společností z průzkumu mají obrat vyšší než miliardu dolarů, pětina pak vyšší než 10 miliard dolarů. Druhá část průzkumu zahrnuje 2 000 zákazníků z celého světa, všech věkových kategorií a úrovní vzdělání.

Kompletní výsledky průzkumu a interaktivní verzi najdete na webu automotive-institute.kpmg.de/GAES2020/.